čte: autor |
Myslím, že za pár let čeká stejný osud i Grétu a tu mojí aféru. Gréta Thunberg, médii obletovaná čtrnáctiletá EKO-aktivistka, byla v době, kdy se odehrává tahle historka, jezdila po konferencích po celém světě, kde s vervou a drzostí ostřílené soudružky diktovala politikům a šéfům korporací. Snažila se křikem a obviňováním zmírnit globální oteplování, a co si budeme povídat, místy působila jako někdo, kdo by to snad dokázal už jen silou své vůle. Byla pro odborníky nevyčerpatelným zdrojem sarkasmu a pro korporace i politiky terčem ostré kritiky. A jak už to tak bývá, z těchto dvou nenávistí, média stvořila novou super stár.
Gréta tehdy byla u nás v republice, a v té době moje ségra Ála nasdílela na Facebooku fotku, na které pózuje s touhle hvězdou.
A aby Ála umocnila celý dojem, přihodila k postu taky malou záhadnou větičku: „Děkuju za neuvěřitelné setkání.“ Nechápal jsem to a přiznám se, že jsem neměl nejmenší tušení, co si o tom mám myslet.
O týden později jsem měl byznysovou schůzku s Álinou kámoškou, kterou mi dohodila a kterou jsem předtím nikdy neviděl. A hádejte, kdo se z toho vyklubal. Jo, Gréta! Ne, počkej, nebyla to ta pravá Gréta Thunberg. Tohle byla dvaadvacetiletá holka, která čtrnáctileté Grétě byla podobná jako smartphone smartphonu.
Samozřejmě, byla to ona, kdo byl u Ály ve studiu. Byla to ona, kdo si kvůli fotce stáhl vlasy do copu a tvářil se jako někdo, kdo by vám prodal duši jen proto, aby se dostal na tu pitomou fotku. A byla to taky ona, kdo se naklonil k mikrofonu a zatvářil se přitom jako hajzlbába na bůra.
Okamžitě mi došlo, že tohle je příležitost, jaká přijde jen párkrát za život. Nafotíme reklamu? Natočíme reklamu? Už jsem měl prst na spoušti kamery, ale že mě nenapadá nikdo, komu bych mohl zavolat a rychle mu to prodat, takže jsem vymyslel něco lepšího. Navrhl jsem, že natočíme něco vlastního, něco kurevsky divnýho. Něco, co by si za rámeček nedal ani Quentin Tarantino.
Grétu už to taky napadlo, ale že prý nemá v okolí nikoho tak šíleného, kdo by do toho šel. No, to zní jako výzva! Vykřikl jsem. „Můžeme natáčet porno,“ A hned jsem začal slintat jak Pavlovův pes. „Takhle šílenýho jsem nemyslela…“ krotila mě Gréta.
Kšeft klapnul, a nejen to, zdálo se, že jsme si navzájem docela padli do noty. Druhý den jsem měl s Grétou domluvený oběd, kde jsme probírali náš abstraktní umělecký záměr. Natočíme něco na způsob Psycha? Nebo snad pět a půl hodinového Warholova Sleepu? Nebo to vezmeme z gruntu a dáme něco ve stylu Blbý a blbější?
Po obědě jsme zamířili rovnou k Ále do studia. Gréta se odlíčila, upletla si cop, a šlo se na věc. Já si oholil bradku a nechal si jen porno-knírek. Nasadil si umaštěnou paruku a sundal si brýle.
Pak jsem se usadil do vínovýho koženýho křesla uprostřed studia. „Sedni si mi na klín!“ zavelel jsem. Ála hned spustila kameru… Byla to scéna jak z béčkovýho hororu. Gréta si rozepla pár knoflíčků na růžové halence, a já ji začal na tom klíně odporně a slizce houpat. „To chce něco divnějšího. Svlíkni si triko!“ dostávala se Gréta do obrátek… Ála najednou bůhvíodkud vytáhla banán, podala mi ho a řekla jen: „Krm ji!“
Když Gréta banán sugestivně dojedla, Ála zaostřila na detail jejího nevinného obličeje a Gréta ještě pustila slzu.
No a to je skoro celé. Pak jsem to sestříhal, založil si novou mailovou schránku na seznamu a přes úschovnu a VPNku to anonymně poslal do bulváru. A jak byste čekali, bulvár nezklamal. „Gréta v pornu s českým strýcem.“ „Gréta Thunberg natočila porno!“ A můj osobní favorit: „Šok! Český pedofil zneužil Grétu Thunberg a natočil se u toho.“ Mě přes maskování nikdo nepoznal… Gréta jako její slavná dvojnice vypadá jen když se na to převlékne, takže žádný veřejný lynč se nekonal. Zatím…
Překvapilo mě ale to, že skoro polovina čtenářů bulváru označila celou věc za podvrh. Tenhle reprezentativní vzorek mě vážně potěšil a obnovil ve mně nějakou tu víru v český národ. Na druhou stranu, příště se budu muset snažit víc…