čte: autor |
Myslel jsem si, že duše není na prodej, a že články typu 5 rad, 5 věcí psát nebudu… A už je to tady. Slibuju ale, že se vynasnažím… Za dobu co jsem singl, jsem si totiž všiml následujícího kruhu, ve kterým se motám jak hovno pod splavem.
Rada mimo soutěž zní: Nevěš hlavu, mají to tak všichni… Ne jen já a ty. Jako ten skleněný ptáček. S každou další akcí je blíž a blíž. Pak se jednou napije a začíná znova.
Tak tedy: Po rozchodu se dostávám do fáze, kterýmu říkám Fňukací období. To jen fňukám, hraju na kompu, chlastám a v práci dělám jen to co opravdu musím. Živím se výhradně recepty Láďi Hrušky. Jedině ty, mají ten správný šmak a správnou pachuť zoufalství. V podstatě nic jinýho. Jo, ještě si dám občas čínskou polívku s neroztrhnutým pytlíkem a míchanou nůžkama. Miluju přece kýč… První takový období trvalo rok. Naštěstí o tom dneska už vím a tohleto debilní období se mi stále zkracuje. Poslední jsem stáhnul na nějaký tři týdny. Hraju si takhle na kompu a najednou, během dvou minut mě hra, kde jsem profňukal už dohromady 1200 hodin přestane bavit. V hlavě se objeví hlas, který řekne: Tak to by už stačilo ne? Následuje druhé – Seznamkové období, to ale často k ničemu nevede. A pak je tu třetí. A to mám nejradši. Zároveň ale bývá nejkratší. Říkám mu Období růstu. Přijdou nový klienti, nový projekty, začne mě bavit něco z toho co mě bavilo dřív a taky se přidá něco novýho. Já rostu a to je pro opačné pohlaví jako afrodiziakum. Proto velmi brzy přichází do mýho života i nová ženská. Klid, je jen přestávka mezi vztahama. A pak se kruh opakuje.
Období růstu je sice nejlepší, ale období, kdy se dějí ty nejbizarnější historky je to Seznamkové. A všechny tyto historky, milé děti mi dalo na těhle 5 rad, o které se rád podělím.
Rada první - Randi jen s tím, koho bys prcal.
Z Tinderu, kam vždycky vedou moje první kroky v Seznamkových obdobích jsem vytáhl ven Báru. Psaní bylo super. S tou holkou jsem si strašně sednul. Když jsem jí ale projel Facebook, už to bylo horší. Já vím, že to děláte taky, tak soudy stranou prosím. Říká se tomu dělat domácí úkol. A kdo ho nedělá, tak strká péro do včelího úlu a říká si, tak se ukaž přírodo. Holka byla trojka. Vlastně jen proto, že byla v konverzaci tak super, vytáhl jsem jí na Petřín, kde jsme parádně pokecali. Měli jsme spoustu společných zájmů, názorů, totožnej pohled na svět, ale celý to bylo spíš kamarádský. No a to byla taky pak nabídka z její strany. Tak na to seru. Na to nemám čas.
Nechoď ven s holkou, která se ti moc nelíbí. Jednak takovou vochechuli vedle sebe nechceš, takže je to vlastně ztráta času. Prcnout si můžeš v bordelu, což tě vyjde levnějc. Ale hlavně, takový rande dopadne vždycky na hovno. Ona ti pak řekne něco, co by se dalo tetovat: Nepřeskočila jiskra… Tobě to ale srazí ego nebo nedejbože, srazí tě to zpátky do Fňukacího období. Protože taková 4tka nebo dokonce 3ka a nic… Jasně že nic, TY DEMENTE! Po čas rande jí totiž dáš neverbálně a na energetický úrovni dost jasně najevo, že tě moc netankuje. Tak jak by taky pak mohla jiskra přeskočit…A tu jiskru holky většinou potřebujou. Nebo to aspoň říkaj pyčo.
Rada druhá - Nebuď zoufalej.
Jednou jsem byl venku s Evou. Eva mi vyprávěla, jak byla na rande s frajerem, kterej si jí chtěl hned brát. Protože se jí ten frajer líbil a protože i ona byla zoufalá, přešla to s grácií a dělala, že to přeslechla. Frajer chtěl aspoň půjčit prachy na nábytek do garsonky, ze který se právě odstěhovala jeho bývalá. Když Eva odmítla, tak jí jednu vypálil. Večer jí pak ještě napsal, kdy že si to zopakujou. Zeptala se ho už jenom ze zvědavosti na tu facku a prej to tak vyplynulo ze situace.
Zoufalost smrdí a cejtit je na kilák daleko. Jasně že se to lehko řekne, když ti mrdka neteče ušima ven. Ale pokud jsi zoufalej, je lepší se vrátit do Fňukacího období, kam stejně patříš.
Rada třetí: Buď zábavnej.
Ivona už na chatu hodně hrotila svou práci v korporátu. Ale co, měla v profilu napsáno, že je workoholička. To že je psychotička už ne… A protože taky dost makám, vyrazili jsme na schůzku do Stromovky. Prý nemá být moc hezky. Pršet ale snad nemá, tak proč ne. Řekl jsem, že to zařídím. Ráno jsem se vzbudil a bylo jasno. Když jsme na to přivedli řeč, vzal jsem jí slova z úst.: Ten frajer to fakt zařídil… Ale 70% konverzace byly stále pracovní témata. Holka patřila k těm hezčím, tak dejme tomu šanci…
Druhý den jsem jí napsal, že bych to zopák, jen bych nerad řešil práci a že najdeme jiné podněty a témata…
To jí nasralo: Ty mě neznáš! Jak můžeš říct, že nemám dostatek podnětů? To jsi napsal jen ze svého pohledu a jakože WTF? Co si myslíš?
Tak to mě tenkrát fakt hodně pobavilo. – Jasně. Z jakýho jinýho pohledu bych to měl asi tak psát než ze svýho? A jak mám poznat něco jiného, když o tý práci stále meleš? Já nejsem kurva tvůj kolega.
Buď teda zábavnej. Holka se kolikrát směje, směje a najednou kouká, že je nahá. Určuj směr konverzace a celýho rande. Pokud chceš, aby rande dopadlo jak ty chceš, tak ho podle toho kurva řiď. Jeden z vás to do tý postele dostrkat musí. Ona to nebude a samo se to taky nestane. Ne že by nechtěla. Ostatně to kvůli TOBĚ strávila hodinu před zrcadlem, takže ona tu svou část investice už udělala… A teď jsi na řadě ty.
Rada čtvrtá: Netlač…
Protože kdo moc tlačí, ten se posere. Nikdo nemá rád nátlak včetně mě a určitě i tebe. Máme jednoho klienta, kterej je schopnej mě prozvánět třeba osmkrát za sebou. To že je ráno
a pracovní doba na kterou se musím naladit abych mohl bejt milej a příjemnej na zmrdy jako je on začíná až za hodinu, ho nezajímá. Herci před představením sedí v šatně a na představení se musí taky připravit nebo naladit tak, aby byli schopní podat odpovídající výkon. Tenhle neřád prvního řádu mě nenechá v klidu ani vysrat. To ho řadí do kategorie nebrat mimo pracovní dobu a nikdy nevolat zpátky. Není to od něj demonstrace mužský síly. Je to agrese. A jelikož jdeš po slabším pohlaví, tak ti většinou agresi nevrátí agresí, ale zablokuje se. – Lépe řečeno: „Zablokuje TĚ…“ Dost to souvisí s očekáváním. Mít očekávání je určitě dobře. Ukazuje to totiž co chceš. Nic to ale nemění na tom, že tvoje očekávání, jsou jen a jen tvoje osobní věc.
S tím druhým nemají co dělat. To že je někdo neplní jak bys chtěl, je výsostné právo toho druhého. Není tedy možné na nich lpět. Vynucovat si je, je tlak, agrese a harantské chování. Změnit situaci, je naopak znakem síly. Schválně říkám situaci, protože jediné co můžeš změnit, jsou buďto právě tvé očekávání nebo objekt od kterýho očekáváš.
Ondrova rovnice Štěstí:
Abych byl ještě větší chytro-prd, objevil jsem jednu rovnici: Spokojenost rovná se realita mínus očekávání. Pokud by byla realita stejná jako očekávání, bylo by štěstí 0. Pokud je očekávání větší než realita, štěstí jde do mínusu. Naopak pokud jsou očekávání malá, štěstí jde nahoru.
Ondrova rovnice Štěstí:
rada poslední a rada nejdůležitější:
Nebuď vůl.