čte: autor |
„Víte, co mají společného hipster, homosexuál a Brňák? No, kromě toho, že zní jako začátek vtipu generovaného AI, mi tahle kombinace nedávno poskytla lekci o předsudcích, kterou jsem tak úplně nečekal.“
Jeden náš zákazník má po Praze několik obchodů s dámskou módou. Obchody patří k těm velmi luxusním a mnoho zákazníků do nich nechodí. Jednou jsem čekal před takovým obchodem na obsluhu. Z ničeho nic, se u výlohy objevil starší pár, který začal koukat na cenovky a výborně se u toho bavil…
„Tak jo, když prodáš prostatu a koupíš mi ty šaty.“ vysmála se mu jeho paní.
Jejich smích mě naladil na veselejší notu, netušil jsem však, jaké překvapení mě ten den ještě čeká.
V tomhle obchodě totiž prodává chlapík podivuhodného vzezření. Jmenuje se Rosťa. Hubený odbarvený blonďák, precizně střižené vousy, uplé plísňáče, kostkovaná košile, masivní černé obroučky brýlí, šátek a dvě náušnice s blištivými kamínky. Prostě, Instagramová definice hipstera, pomyslel jsem si.
S naší firmou řešil Rosťa nějaký pracovní problém a my jsme ho probírali na poradě. Tedy ten problém, i když vlastně ne. Řešili jsme Rosťu.
Šéf nadnesl nový požadavek a zmínil, že ho hlásil Rosťa. Kolega Petr, typický Brňák, který by si spletl hipstra s hippíkem, se zeptal: „A kdo to jako je?“
Míša, další hrdý moravský rodák, se hned ujal slova: „No přece Rosťa, ta buzna.“
Vedoucí, se svým typickým klidem a moudrostí v očích, na to reagoval: „Míšo, nemluv tak o něm. Nejde o to, jestli je jestli má rád kremrole nebo laskonky… Jde o to, že jak o něm budeš mluvit, tak o něm budeš i přemýšlet a jak o něm budeš přemýšlet, tak se k němu budeš i chovat.“
Vzájemná řevnivost mezi pražskou pobočkou a brněnskou centrálou je evergreen, který nám už 14 let zpestřuje porady, tak jsem se vmísil do diskuze taky: „Rosťa není žádná buzna, ale hipster. Ale to vy tady v BRNĚ nemůžete znát.“
S naší firmou řešil Rosťa nějaký pracovní problém a my jsme ho probírali na poradě. Tedy ten problém, i když vlastně ne. Řešili jsme Rosťu.
Šéf nadnesl nový požadavek a zmínil, že ho hlásil Rosťa. Kolega Petr, typický Brňák, který by si spletl hipstra s hippíkem, se zeptal: „A kdo to jako je?“
Míša, další hrdý moravský rodák, se hned ujal slova: „No přece Rosťa, ta buzna.“
Vedoucí, se svým typickým klidem a moudrostí v očích, na to reagoval: „Míšo, nemluv tak o něm. Nejde o to, jestli je jestli má rád kremrole nebo laskonky… Jde o to, že jak o něm budeš mluvit, tak o něm budeš i přemýšlet a jak o něm budeš přemýšlet, tak se k němu budeš i chovat.“
Vzájemná řevnivost mezi pražskou pobočkou a brněnskou centrálou je evergreen, který nám už 14 let zpestřuje porady, tak jsem se vmísil do diskuze taky: „Rosťa není žádná buzna, ale hipster. Ale to vy tady v BRNĚ nemůžete znát.“
Asi měsíc nato jsem byl znovu v Rosťově obchodě. Rosťa tam nebyl, ale jeho kolegyně ano, a zrovna si krátily čas klevetěním.
„Holky, viděli jste teď ten Rosťův Fejzbůůůk? Ten má ale nádhernýho přítele, moc jim to spolu sluší…“
„No,“ říká ta druhá, „vždyť on se teďka bude ŽENIT! No teda vdávat, vdávat… Hi hi hi.“
V tu chvíli jsem zažil jeden z těch A-kurva momentů. Cestou z obchodu jsem, ač nerad, musel zavolat Míšovi: „Hej vole, Rosťa není žádný hipster.“
Rosťa se bude vdávat, a já se budu muset naučit, že lidi nejsou jako ty šaty ve výloze – s jasnou cenovkou a popiskem.
A tak si říkám, možná bychom všichni měli trochu přibrzdit s těmi nálepkami. Ať už jde o gaye, hipstery, nebo dokonce – nedej bože – Brňáky. Protože jak říkal náš moudrý šéf, slova formují myšlenky a myšlenky formují činy. Vlastně mi to tak trochu připomíná 4 dohody, ale tady je to tak trochu po Saboovsku.