čte: autor |
Vím, že některé aféry a aférky, stejně jako jejich slavní aktéři a aktérky, zapadnou rychleji než olovo do rybníka. A tahle moje zapadla úplně stejně, jako aféra Jiřího Bradyho. Tak schválně: Vzpomenete si? Ne? Není divu. Zkusím vám osvěžit paměť. Píše se rok 2016, na Hradě sedí Zeman, a řeší se, dajli resp. nedajli medaili. Možná už ani s nápovědou, co? Ale věřte nebo ne, dva týdny jsme tehdy byli svědky mediální smršti, která se pak vypařila, jako by nikdy neexistovala.
Myslím, že za pár let čeká stejný osud i Grétu. Gréta Thunberg, byla médii obletovaná čtrnáctiletá EKO-aktivistka. V době kdy se odehrává tahle historka, jezdila po konferencích po celém světě, kde s vervou a drzostí ostřílené soudružky diktovala politikům a šéfům korporací co mají dělat. Snažila se křikem a obviňováním zmírnit globální oteplování, a co si budeme povídat, místy působila jako někdo, kdo by to snad dokázal už jen silou svého pohledu. Byla pro odborníky nevyčerpatelným zdrojem sarkasmu a pro korporace i politiky terčem ostré kritiky. A jak už to tak bývá, z těchto dvou nenávistí, média stvořila novou super-star.
Gréta tehdy byla u nás v republice, a v té době moje ségra Ála nasdílela na Facebooku fotku, na které pózuje s touhle hvězdou. A aby Ála umocnila celý dojem, přihodila k postu taky malou záhadnou větičku: „Děkuju za neuvěřitelné setkání.“ Nechápal jsem to a přiznám se, že jsem neměl nejmenší tušení, co si o tom mám myslet.
O týden později jsem měl byznysovou schůzku s Álinou kámoškou, kterou mi dohodila a kterou jsem předtím nikdy neviděl. A hádejte, kdo se z toho vyklubal. Jo, Gréta! Ne, počkej, nebyla to ta pravá Gréta Thunberg. Tohle byla dvaadvacetiletá holka, která čtrnáctileté Grétě byla podobná jako smartphone smartphonu.
Samozřejmě, byla to ona, kdo byl u Ály ve studiu. Byla to ona, kdo si kvůli fotce stáhl vlasy do copu. A byla to taky ona, kdo se naklonil k mikrofonu a zatvářil se přitom jako hajzlbába na bůra.
Okamžitě mi došlo, že tohle je příležitost, jaká přijde jen párkrát za život. Nafotíme reklamu? Natočíme reklamu? Už jsem měl prst na spoušti kamery, ale bohužel mě nenapadnul nikdo, komu bych mohl zavolat a rychle mu to prodat, takže jsem vymyslel něco lepšího. Navrhl jsem, že natočíme něco vlastního, něco kurevsky divnýho. Něco, co by si za rámeček nedal ani Quentin Tarantino.
Grétu už to taky napadlo, ale že prý nemá v okolí nikoho tak šíleného, kdo by do toho šel. No, to zní jako výzva! Vykřikl jsem. „Můžeme natáčet porno!“ A hned jsem začal slintat jak Pavlovův pes. „Takhle šílenýho jsem nemyslela…“ krotila mě Gréta.
Kšeft klapnul, a nejen to. Zdálo se, že jsme si navzájem docela padli do noty. Druhý den jsem měl s Grétou domluvený oběd, kde jsme probírali náš abstraktní umělecký záměr. Natočíme něco na způsob Psycha? Nebo snad pět a půl hodinového Warholova Sleepu?
Po obědě jsme zamířili rovnou k Ále do studia. Gréta se odlíčila, upletla si cop. Já si oholil bradku a nechal si jen porno-knírek ve kterým vypadám fakt divně. Ála měla v rohu studia takovou starou bednu s krámama. Sice to bylo jak hledat štafle v šuplíku, ale nakonec jsem jí našel. Byla tam. Odporně odpudivá a umaštěná paruka, se kterou jsem ségru strašil, když jsme byli malý. Nasadil jsem si jí a sundal si brýle.
Pak jsem se usadil do vínovýho koženýho křesla uprostřed studia. „Sedni si mi na klín!“ zavelel jsem. Ála hned spustila kameru a šlo se na věc… Měl jsem najedou malou dušičku. Světla jedou, kamera taky… Takže Akce: „ A hraj nebo chcípni!“ Byla to scéna jak z béčkovýho hororu. Gréta si rozepla pár knoflíčků na růžové halence, a já ji začal na tom klíně odporně a slizce houpat. „To chce něco divnějšího. Svlíkni si triko!“ dostávala se Gréta do obrátek… Ála najednou bůhvíodkud vytáhla banán, podala mi ho a řekla jen: „Krm ji!“
Když Gréta banán sugestivně dojedla, Ála zaostřila na detail jejího nevinného obličeje a Gréta ještě pustila slzu.
No a to je skoro celé. Pak jsem to sestříhal, založil si novou mailovou schránku na Seznamu, přes Úschovnu a VPNku to anonymně poslal do bulváru. A jak byste čekali, bulvár nezklamal. „Gréta v pornu s českým strýcem.“ „Gréta Thunberg natočila porno!“ A můj osobní favorit: „Šok! Český pedofil zneužil Grétu Thunberg a natočil se u toho.“
Gréta jako její slavná dvojnice vypadá jen když se na to převlíkne. Mě přes maskování poznal jen Luboš. Když jsme se s Lubošem konečně viděli, přešlapoval, koukal na mě a bylo jasný, že mu něco leží na jazyku. „Co je? Co na mě tak čumíš?“ zeptal jsem se. Luboš odpověděl, že na něj přece čumím taky. „Jo, já se dívám… ale ty mě pozoruješ.“ Zopakoval jsem tu samou píčovinu, co vždycky říkala manželka, když jsem nechápal, co po mně chce a přitom jsem se snažil vypadat, že chápu všechno. Luboš se konečně zeptal na Grétu. Zapřel jsem to. Zafungovalo to. Lynč se nekonal.
Skoro polovina čtenářů bulváru označila celou věc za podvrh. To mě potěšilo. Znamená to, že Češi jsou buď chytřejší než jsem myslel, nebo jim je to prostě už všechno úplně u prdele.
Po týhle mojí aféře už dneska ani pes neštěkne. Akce A sice přinesla velké H, ale až za deset let budou britští vědci z Masarykovi univerzity rozplétat, proč Gréta skončila jako řidička metra v Brně a proč mě nevezmou na žádnou konferenci o klimatu ani jako uklízeče, třeba někdo sáhne po mojí knížce a zjistí, že to všechno začalo jedním copem, jedním banánem a jedním nezdravě nadrženým českým strýcem.