čte: Petr |
Kamila si zaslouží si víc prostoru. Fejeton o ní je sice nejkratší, ale je celý její. Kamila ke mně přišla jako blesk z čistého nebe přímo do koulí. A za mnou stojí, v ruce svírá obrovské černé gumové dildo a kontroluje, co píšu. Když udělám překlep, bez váhání mě s ním práskne přes prsty. Tak tedy:
Jako všechny moje největší průsery, všechno začalo nevinný, vtipem. Vedl jsem konverzaci na Tinderu s holkou, která měla stejně pošahanej smysl pro humor jako já. Trochu zvrhlý, trochu černý, trochu sarkastický a trochu sebeironický. Bylo to rychlý, ostrý a absurdní. Jinými slovy, ideální žena. A pak, když už bylo setkání domluvené, se to stalo. Zrodila se Kamila.
Proč Kamila? Netuším. Asi na mě někde v podvědomí číhala už roky. Prostě jsem slečně napsal, že bych měl být upřímný: „Jmenuju se Kamila, vážím 170 kilo, je mi 70 a bydlím u mámy ve sklepě.“ A světe div se, ta holka to vzala.
Problém ale je, že jsem si na Kamilu až zvyknul až moc rychle. Tinder je džungle a já potřeboval filtr na zbytečný matche. Pokud jsme měli shodu a pak neodpověděla na můj ltra vymazlenej votvírák, nastoupila Kamila. A fungovalo to. Devět z deseti holek zdrhlo okamžitě. Desátá ale zůstala. A pokud Kamilu ustála, mohla to být ta pravá. Protože jestli ustojí tohle, je připravená na všechno. A bůh je mi svědkem, že to bude potřebovat. Celá moje Kamila, je odpověď na ženské shit testy.
Hodně jsem o Kamile přemýšlel a zjisti, že je to dokonalý koncept. Kamila je moje alter ego. Můj vnitřní úchyl. Moje digitální odvrácená tvář. Můj Hyde. A pokud holka zlobí, je Kamila i mým Filipem. Kamila může říct všechno, co mě napadne, a pokud to nepadne na úrodnou půdu, dá se to vždycky svést na ni. Když to náhodou vyjde, sklidím ovoce. Win-win.
Až na ní vytasím nějakou ze svých představ, co mi straší v hlavě, a princezna bude čumět jak puk, stačí jí říct: „No vždyť jsem ti to říkal…“
Vlastně mi to připomíná kamaráda Pavla. Ten svýho času kličkoval mezi čtyřma ženskýma najednou. Aby si je nepletl, měl jednoduchý trik – všem říkal to samé. A stále dokola. Jednou mu to jedna z nich vyčetla: „Ty pořád meleš to samý.“ Pavel se jen usmál: „No jasně, mám další tři holky, a abych v tom neměl bordel, tak to říkám všem stejně a furt dokola.“ Holka se rozesmála a odpověděla: „Jooo, to víš že jo…“ No a když ta jeho polygamie praskla, Pavel jen pokrčil rameny: „No vždyť jsem ti to říkal…“
A přesně takhle funguje Kamila.